Jak se kluci dostali do hudební metropole Londýna? Tam kde přijdou, vzbudí u fanoušků nadšení. Teď rozlušťují Bill & spol hudebně náročný Londýn. Naši kolegové z anglického časopisu Top of the Pops měli s kapelou první rozhovor, a to vám nechceme upřít.
Úspěch slavíte už v celé Evropě, teď jste poprvé v Anglii. Jak popíšete vašim novým anglickým fanouškům váš zvuk?
Bill: To je těžké, především protože jsme rozdílné typy. Ale řekl bych, že děláme prostě rockovou hudbu.
Bill: To je těžké, především protože jsme rozdílné typy. Ale řekl bych, že děláme prostě rockovou hudbu.
Fanouškům padne jako první do očí svévolný vzhled zpěváka…
Bill (směje se): Jo, ale není to, protože chci lidi šokovat, je to prostě můj styl.
Tom: Bylo to přece tak už vždycky, ještě když byl docela mladší.
Georg: Bill se už tehdy hnal jinou cestou, než všichni ostatní.
Gustav: A Tom měl dredy.
Bill (směje se): Jo, ale není to, protože chci lidi šokovat, je to prostě můj styl.
Tom: Bylo to přece tak už vždycky, ještě když byl docela mladší.
Georg: Bill se už tehdy hnal jinou cestou, než všichni ostatní.
Gustav: A Tom měl dredy.
Máte v Evropě miliony fanoušků. Co bylo zatím to nejbláznivější, co někdo pro vás udělal?
Bill: Jednou jsem na ulici viděl Mini Cooper, který byl přeměněn na Tokio Hotel fan auto a z boxů zněly TH songy!
Gustav: Dostáváme velmi hodně pošty od fanoušků. Už jsme jednou dostali dopis, který byl 14 metrů dlouhý.
Bill: Jo a dostáváme tanga a schováváme si je. Nebo je dáme našim matkám (směje se).
Bill: Jednou jsem na ulici viděl Mini Cooper, který byl přeměněn na Tokio Hotel fan auto a z boxů zněly TH songy!
Gustav: Dostáváme velmi hodně pošty od fanoušků. Už jsme jednou dostali dopis, který byl 14 metrů dlouhý.
Bill: Jo a dostáváme tanga a schováváme si je. Nebo je dáme našim matkám (směje se).
Existuje ještě víc divokých událostí?
Bill: Na turné jsme velmi klidí. Nemůžeme si dovolit, být nemocní, takže jsme velmi ukáznění, neslavíme a nepijeme.
Tom: Ale jsme normální teenageri a děláme také někdy párty.
Bill: Neponičili jsme dlouho hotelový pokoj.
Tom: Jo, když chce někdo v kapele zničit hotelový pokoj, potřebuje předtím moje povolení, takže by měli být obzvlášť na mě všichni hoteloví manažeři ve svém vlastní zájmu milí (směje se).
Bill: Na turné jsme velmi klidí. Nemůžeme si dovolit, být nemocní, takže jsme velmi ukáznění, neslavíme a nepijeme.
Tom: Ale jsme normální teenageri a děláme také někdy párty.
Bill: Neponičili jsme dlouho hotelový pokoj.
Tom: Jo, když chce někdo v kapele zničit hotelový pokoj, potřebuje předtím moje povolení, takže by měli být obzvlášť na mě všichni hoteloví manažeři ve svém vlastní zájmu milí (směje se).





